Blog

Teď je ve firmách velký tlak na plošné zvýšení mezd. ? Požadavek ze strany zaměstnanců je to pochopitelný, je ale potřeba mu nepodléhat.

Víte, jak často se nám stává, že přijdeme do firmy, která je v potížích, a zjistíme, že všichni lidé tam jedou na fixu? Všichni jsou v pohodě, jenom majitel přemýšlí, kdy si to hodí. ❌ Pak člověk přijde do firmy, kde všechno šlape jako na drátkách a celá společnost se sune dopředu jako ledoborec.

Znám několik lidí, kteří měli velmi dominantní matku nebo otce a nadosmrti je to poznamenalo. Dochází k tomu překvapivě často. Muž (nebo žena) je zvyklý být boss, řídí firmu a všichni skáčou tak, jak píská. Business je tvrdá disciplína a někdo prostě lidi řídí bez skrupulí, když to řeknu hodně eufemisticky. ?

JPF teď letí dopředu jako střela ? a já se snažím o to, aby ten růst byl co nejvíce řízený a udržitelný. Hlavně kvůli našim lidem. Jejich zápal pro věc je teď neskutečný, ale já už myslím trochu dopředu a snažím se, aby je to neomrzelo. Chci, aby se neutavili, nevyčerpali, nepřetáhli.

"Do problémů vás nedostane to, co neznáte, nýbrž to, co se známým být jen zdá."
Mark Twain

Po těch víc než 450 firmách, co jsme za 15 let dávali v JPF do kupy, víme, co čeští podnikatelé znají, i o čem se domnívají, že znají - a ono se to nakonec ukáže být mylné.

„Pane Jemelko, a nemají vaši klienti strach vás pustit pod pokličku? Nebojí se, že vynesete jejich know-how?“ ?

Samozřejmě že občas tuto obavu z počátku mají, to je naprosto přirozené. My s nimi pochopitelně podepisujeme NDA a garantujeme naprostou mlčenlivost, ale důvěra se buduje postupně. Proto od nich nechceme přístup ke všemu na první dobrou, v tomto jsme velmi chápaví.

Ztrácíte se v různých leadership teoriích a hledáte něco, co opravdu funguje? Máte před sebou náročný projekt a přemýšlíte, jak to všechno zvládnete a přitom udržíte tým na palubě? Pojďme se na chvíli ponořit do hlubokých vod leadershipu a odkrýt, co to znamená být skutečně efektivním leaderem.

Zavádíme ve firmě novou věc a já jsem z toho absolutně nadšený. Usilovně se snažíme maximalizovat úspěšnost našich projektů. Meziročně jsme se dostali z 80 % na 82,9 %. Při cca. 80 řízených firmách, "not bad"… ?

Možná vám to nepřijde jako příliš velká změna, věřte mi ale, že nyní už je každé procento nahoru opravdu vydřené. No a teď už k té nové věci. ?

Náš kolega udělal nedávno chybu. Potenciální zákazník, majitel jedné středně velké firmy, se chtěl s námi co nejdříve sejít. Kolega měl v požadovaný den již 5 schůzek, chtěl však panu majiteli vyhovět, takže si setkání s ním domluvil. ?

V poslední době jsem jako spolupodnikatel vstoupil do několika firem. Záměrně nepíšu jako investor, protože vždy stojím o rovnocenné partnerství. ?

Zajímá vás, jak vypadá začátek takové spolupráce? Většinou je to jako přes kopírák s firmami, které řídíme. Majitel je odborník na danou oblast, pohřbený až po uši v operativě, dělá všechno a nic ve zběsilém tempu…No však to znáte, většina z nás si tím prošla. ?

Elon Musk, Steve Wozniak a řada dalších lidí působících v oblasti AI varuje před rizikem, které by pro lidstvo mohly znamenat systémy AI s inteligencí konkurující té lidské. ⚠️

Nedávno proto také vznikla petice, která vyzvala k šestiměsíčnímu pozastavení vývoje AI výkonnějšího než GPT-4. Pokud by k tomu dobrovolně nedošlo, měly by v tomto ohledu zasáhnout státy.

Řekl bych o sobě, že jsem poměrně tolerantní člověk, ale některé věci bych svým lidem v žádném případě netoleroval.

? 1.) Jakýkoliv druh arogance nebo povyšování se nad druhé. A to už vůbec nemluvím o řvaní na ostatní, z toho mi vždy vstávaly všechny vlasy na hlavě. Jsme přece lidé! Ať už pracujeme na jakékoliv pozici.
 

Psal jsem  o blátě. Respektive o tom, že když budete v podnikání sprintovat, brzy se utavíte a zaručeně vás to přestane bavit. ?

To je ale pouze jedna strana mince. Je to jen jeden z důvodů, proč se podnikatelé po určité době zastaví na místě a už nikam nerostou. Ten druhý je přesně opačný.

Když půjdete po blátivé cestě pomalu, nebude to taková katastrofa, protože budete vidět, kam šlapete. A když na vás občas přece jen trocha toho blátíčka ulpí, lehce ho ze sebe sundáte a pokračujete dál. ?

Tak a od teď už jsem Jurek Jemelka, jinak mi totiž v Polsku neřeknou. ? Měl jsem nedávno schůzku s 6 novými interimy a byl jsem ohromen. Je úžasné sledovat, že i když jsou z jiného státu, mají úplně stejné DNA a nastavení jako naši lidé. Jsou to zkušení muži a žena po padesátce, ale mají chuť do práce, kterou by jim mohli závidět i dnešní dvacetiletí. ?

„Jirko, vždyť už máš vyděláno, proč se pořád tak honíš, kdy už budeš mít dost?“ Nikdy nebudu mít dost. ? Protože to nedělám pro peníze. Pro peníze nepodniká žádný podnikatel, který opravdu něco významného dokázal.

Mám jasnou vizi, kterou chci naplnit. Mým cílem je pomoci co nejvíce malým a středním firmám k úspěšné existenci. Nechci svět plný korporátů, které si s námi budou hrát jako s pěšáky na šachovnici. ♟️ Chci, aby zdravá páteř byznysu – segment SME – zůstal zachován a dále vzkvétal. To je to, co mě žene pořád dál.

V Česku rádi budujeme rodinné firmy. ? To je jistě chvályhodné. Ale víte, že generační obměnu nepřežije více než polovina z nich? Předání třetí generaci pak úspěšně proběhne už jen v naprostém minimu případů. Proč tomu tak je? ?

No protože ne každý potomek má geny, schopnosti nebo chuť dělat business. Naše představy jsou často jiné než touhy našich dětí. Zažil jsem mnohokrát situaci, kdy syn nebo dcera majitele firmy byli tlačeni do toho, aby firmu jednou převzali, i když ve skutečnosti chtěli dělat něco úplně jiného. Většinou to pak nedopadne dobře. ❌

Povím Vám o tom, co podnikatelé během svého snažení nejvíce podceňují. Tipnete si, co to je? ?

Dle mého názoru je to psychické zdraví. Mentální stav mysli. Když toho má průměrný zaměstnanec moc, pracuje v rámci své pracovní doby a řeší to s nadřízeným. Podnikatel ale žádného nadřízeného nemá a často nemá ani nikoho, komu by mohl část svých povinností delegovat.

Myslím si, že my čeští podnikatelé bychom na sebe měli být více hrdí. Rozjíždíme teď Polsko a třeba ve srovnání s ním máme mnohem víc globálních značek. ?

Máme také opravdu silné jádro malých a středních podnikatelů. A tím hlavním důvodem, proč dělám to, co dělám, je, že chci, aby to tak i zůstalo.

Proč se na nás klienti vůbec obrací? Nechme je to říct vlastními slovy:

Už jsem to psal. Lidé NEJSOU výrobní faktor. Lidé jsou lidské bytosti. Nikdy mě nepřestane fascinovat nabubřelost některých manažerů, kteří opravdu žijí ještě v době dávno minulé. ?

Nedávno jsem to viděl v jedné firmě. Manažerka přišla za čtyřmi kolegy a řekla jim: „Dobrý den, já jsem XY a jsem vaše nová NADŘÍZENÁ.“ To je fakt na protočení očima. Zněla u toho jak generálka obrovské armády, přitom má v týmu pár lidí. Hlavně, že má funkci. ❌

Naše zahraniční expanze se nám docela daří. ? Na Slovensku to šlape, vypadá to, že v blízké době nám přiskočí dalších 7 až 8 klientů. V Polsku teprve začínáme, ale krůček po krůčku se suneme kupředu. Sám se na rozvoji podílím a je to velice zajímavé.

Je vtipné, jak se vyvíjí představa o výkonnosti člověka. Nebo aspoň mně se tak vyvíjela.

1.fáze
Ještě poměrně do nedávna jsem byl přesvědčený, že být efektivní znamená stihnout co nejvíc věcí za hodinu času. A čím víc toho za hodinu zvládnu, tím jsem výkonnější.

 A je důležité to přiznat. Děláme všechno pro to, abychom pro danou společnost zvolili toho správného interima. ?

Někdy se to ale i přes naši největší snahu a propracovaný systém výběru nepovede. Interimovi se ve firmě nedaří a hned od začátku to drhne. Takovou situaci okamžitě řešíme. Pokud je to něco zásadního, řídícího člověka ihned měníme.

„Nejsou lidi. Prostě nejsou. Nikdo nechce makat!“ ❌
Spousta podnikatelů asi pořád žije v 19. století. O lidech mluví jako o výrobním faktoru, protože ve své mysli jsou o několik století pozadu. Myslí si, že jejich zaměstnanci zatnou zuby a obětují všechno pro lepší život někoho jiného. ?

Na začátku podnikání jsem si chtěl vzít půjčku 300 tisíc korun. ? Obešel jsem několik bank, ale žádná z nich mi nepůjčila. A to bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát.

Když totiž nemáte moc finančních prostředků, donutí vás to být efektivní. Otáčíte každou korunu a zvažujete, jak ji optimálně alokovat. Pokud založíte startup a nafasujete si od investorů několik milionů, nic vás nenutí přežít. ?

Pisklavý hlas dcerky mě vrátí do reality: "Tati, proč se na ni tak díváš?" Velké oči na mě civí a čekají na odpověď.

Sedíme u stolu, vychutnávám si kávu a tiramisu. Děti mlsají.

Diskuse na téma nástupnictví v rodinných firmách zesilují. Rodinné firmy vzniklé na začátku 90. let často ještě řídí jejich zakladatelé a ti právě teď řeší, jak připravit firmu na svůj odchod. Vzdát se vedení něčeho, co značnou část svého života budovali, může být velmi náročné.

Už několikrát jsem dostal otázku, jestli je lepší podnikat sám, nebo si k tomu najít vhodného parťáka. ? Myslím si, že na tohle není jednoznačná odpověď, protože všichni zkrátka nejsme stejní.

To máte jako se sportem. Vysoce individuálně zaměřený člověk si zvolí tenis. Týmově založený člověk bude hrát hokej. Ostatně, to druhé byl i můj případ. V Polsku o mě řekli, že jsem „gracz grupowy“. ? ?? Být na všechno sám by mě zkrátka nebavilo.

Jeden dobře vydělávající živnostník se mě zeptal, jestli se trochu nebojím, když jedu ALL IN a všechno sázím jen na svoji firmu. ?

Říkal mi, že on na to jde jinak. Veškeré peníze, co každý měsíc vydělá, investuje do akcií firem, které mají co dočinění s umělou inteligencí. ? Takhle to prý bude mít hezky diversifikované a na důchod bude mít stamilionovou rentu.

Když jsem musel kvůli zranění skončit s hokejem ?, automaticky jsem se vydal podnikatelskou dráhou. Táhlo mě to tím směrem odjakživa, ale kvůli sportu jsem tuhle touhu v sobě nikdy nějak víc nerozvíjel.

Samozřejmě jsem si i na pár měsíců vyzkoušel pár zaměstnání, ale to mělo vždy rychlý konec. ? Chtěl jsem si dělat věci po svém a mít možnost je ovlivnit. Jako zaměstnanec jsem doslova fyzicky cítil, že se dusím.

Někdy se nás potenciální klienti ptají, jak jsme při startu spolupráce s novou firmou rychlí. 2 měsíce? Půl roku?

Obecně se snažíme být hodně rychlí. V řádech 3-4 týdnů stihneme kroky v pořadí: schůzka, analýza, prezentace výstupů z analýzy, představení projektu spolupráce, představení našeho interim manažera, strategický workshop, start projektu, představení našeho manažera lidem ve firmě klienta.

„Do budoucna jedinou konkurenční výhodou je učit se rychleji než konkurence….“
Peter Senge

 Dnes už v Česku, Slovensku i v Polsku. A do budoucna se chceme učit i v celém regionu CEE. ?

 Prý je teď to podnikání díky moderním technologiím, umělé inteligenci a kdoví kvůli čemu všemu ještě mnohem těžší než dříve. Příležitostí prorazit neustále ubývá a lepší už to nebude. ?

Když navazujeme spolupráci, často se stane, že majitel firmy si přeje být aktivně zapojen do celého procesu. Nechce sedět doma a přemýšlet o životě. Rozhodně to vítáme, je ale potřeba si jednoznačně vyjasnit, co bude jeho úkolem. ?

Vypiplali jste si ji od samého počátku? Jste na ni hrdí? A dokázali byste si představit, že bude fungovat bez vás? Že už nebudete potřeba? ?

Pro většinu podnikatelů je tohle velký problém. A je to docela dobře pochopitelné. 15 let denně vstávali a usínali s prací. Šly přes ně veškerá rozhodnutí, byli středobodem zájmu a byli potřební. Z toho se strašně těžko ustupuje do pozadí.

 V podnikání si řada podnikatelů (především startupistů) dává cíle obrovské. A 99,9 % z nich kvůli tomu nakonec zkrachuje. ❌

Selžou jednou, selžou po druhé, selžou po dvacáté, a nakonec je to prostě zlomí. Když jsem začínal podnikat, žádné velké cíle jsem neměl. Vymyslel jsem produkt, který mi dával smysl, a rozhodl jsem se, že ho nechám ověřit trhem. Postupně jsem budoval firmu a ona mi rostla pod rukama. ?

O korporátech se toho můžeme dočíst hodně nepěkného. Osobně si ale myslím, že i od nich se můžeme leccos přiučit. ?

I ve velkých firmách totiž pracují velice šikovní a výkonní jedinci. Ti jsou zpravidla ve vedení a nastaví procesy, o kterých se dále nediskutuje. Tisíckrát se všechno udělá stejně, postup je daný a nejede přes něj vlak. Tím se vytvoří velká disciplína. ? A právě ta dnes spoustě lidem chybí.

Málokterá podnikatelská poučka je tak hloupá jako tahle: „Dělejte, co vás baví.“ To je prostě absolutní nesmysl. ❌

Pokud mi nevěříte, tak si to zkuste. Začněte podnikat a dělejte jen to, co vás baví. A pak mi napište, jak to dopadlo. V podnikání vás nikdy nebaví všechno. Když vás to bude bavit z poloviny času, vyhráli jste jackpot. ? Ale hned ze začátku to tak nebude.

 Ničí si zdraví, ničí si psychickou pohodu a nesmyslně pálí zbytečné množství času. Ptáte se čím? ?

 ? Rychlá odpověď je, že v konečném důsledku samozřejmě ano. Vyhoříte kvůli tomu, že neumíte říkat ne a je jen na vás, jestli to NE řeknete či nikoliv.

Není ale vždy tak jednoduché si to uvědomit. Sám jsem prožil období, které s vyhořením hraničilo. V roce 2019 jsem žil opravdu hektickým životem. Rostla mi firma, rodina, dostavoval jsem dům a řídil obrovský projekt, kde šlo o 13 miliard aktiv.