Dnes si dáme malý rychlokurz strategického rozvoje malých a středních firem. Celý proces dost připomíná hru, kterou všichni známe – šachy.
1. fáze rozvoje firemní strategie – vyberete si šachovnici, protihráče
Ve chvíli, kdy si zvolíte obor a stanovíte konkurenční výhodu, definujete tím hru i protihráče na trhu. A děláte všechno. Jste supervýkonný OSVČ.
Jste pěšák, kůň, střelec, věž, dáma, král a někdy zakusíte i pocit šachisty. To když si v tom zápřahu někdy řeknete, že vlastníkem celého toho „cirkusu“ jste vy. Aspoň na chvíli pěkný pocit. Když to ustojíte, čeká vás posun do levelu číslo dva.
2. fáze – pokud hrajete dobře, začne podnik růst
Nabíráte do firmy první zaměstnance. Tím pádem vás logicky čekají první průšvihy s lidmi a první ztráty díky chybám druhých. Taky nižší zisk, protože nějak ty lidi zaplatit musíte. A produktivita jde dolů. To vás štve, ale formou pokus omyl postupujete vpřed. Už nejste pěšák, ani kůň, věž, nebo střelec. Necháváte si dámu a krále.
A sem tam, stále častěji, zakoušíte i pocit, že jste šachista. A uvědomujete si svou majitelskou pozici. Učíte se, co to obnáší. A že firemní strategie nejsou jen hloupé kecy „bílých límečků”. Je to reálně tvrdá práce na minimálně osm hodin denně. Pokud to zvládnete a nechytíte se do pastí této fáze, čeká vás level číslo tři.
3. fáze – zdelegovali jste práci všech těch pěšáků, koní, střelců, věží, dam a zůstává vám v rukou král
Šálivá situace. Když to nezvládnete, budete sice větší firma, ale s vaším nasazením à la výkonný desetibojař z fáze jedna. Akorát to bude psychicky výrazně těžší, protože „valit“ vše dlouhodobě přes sebe coby CEO a majitele, je tak náročné jako málo co.
Když k tomu máte třicet, padesát, sto nebo i víc lidí… je to železná disciplína ke zvládnutí. Mentalita živnostníka a mikropodnikatele z fází číslo jedna a dvě vám brání pouštět a delegovat to nejdůležitější, roli krále. A tento posun z pozice krále a šachisty výhradně do pozice šachisty/majitele, je mentálně tak těžký, že ho zvládá málokdo. Pokud to přece jen dokážete, čeká vás „sladká“ fáze číslo čtyři.
4. fáze rychlokurzu firemní strategie – jste šachista
Delegovali jste celou šachovou partii a jako šachista se na byznys díváte úplně jinak, než drtivá většina nejen běžné populace, ale i většina vlastníků SME firem. Otvírají se vám netušené dveře. Tady začíná něco, co před zhruba 10 lety ovlivnilo mě, když jsem tenkrát četl výrok R. Bransona: „Když se naučíte řídit jednu firmu, můžete řídit firem, kolik chcete.“
A co když vede firmu člověk, který stratég není?
Co má dělat, si radit netroufneme, ale poradíme vám, co by určitě dělat neměl. Podnikat. Člověk, který nemá vlohy pro strategii, může být špičkovým zaměstnancem nebo živnostníkem, k budování firmy je ale strategické myšlení zkrátka nutně potřeba.
Pokud člověk není ani malým šachovým hráčem, tak v byznysu jen těžko uspěje. Úkolem podnikatele je do firmy dostat lidi, kteří ho zastanou, a postarat se, aby celý ten orchestr nehrál falešně, ale naopak čistě a se stále stoupající razancí.
Mohli bychom si tu přihřát polívčičku a říct, že pokud člověk sám nedokáže koordinovat procesy, promýšlet věci dopředu a mít jasnou vizi, čeho chce dosáhnout, tak si na to může najmout nás. Vtip je ale v tom, že pokud nemá strategické myšlení, ani tohle ho nenapadne.
Schopnost strategického uvažování je prostě a jednoduše esenciální podmínkou k vybudování úspěšného byznysu. Přes to vlak nejede.
Stojíte na křižovatce? Pomůžeme vám najít správnou cestu
V JPF Czech s.r.o. jsme pomohli stovkám firem a jejich majitelům, aby zdárně prošli fázemi dvě a tři (fázi jedna si musí každý odmakat sám). A ve fázi čtyři už nás často byznysmeni nepotřebují. I když i z této fáze cca 20 % klientů máme.
Jiří Jemelka také založil privátní fond, který investuje do firem ve druhé a třetí fázi. Když řídíte firmy klientů dlouhá léta, dřív nebo později vás napadne, proč neřídit taky vlastní firmy.