Každý, kdo má alespoň jednoho spolupracovníka, by se měl naučit delegovat. Jaké přínosy má delegování pro manažera, pracovníky a firmu jako celek? A co delegovat a co už ne?
Umění delegovat vám pomůže vytvořit prosperující firmu
Všímám si toho, že jedním z největších oříšků pro podnikatele bývá schopnost delegovat. V řadě firem majitelé nedospěli k tomu, aby nechali účetní zadávat platby nebo svého obchodního ředitele jednat s VIP zákazníkem. Pro jistotu všechno řeší sami. V zásadě se asi i bez delegování obejdete, musíte si ale v hlavě srovnat, co budujete. Pokud si chcete vytvořit dobře placené zaměstnání, je vše v pořádku, pokud chcete vybudovat firmu, bez delegování se bohužel neobejdete.
Já vím, že to bolí. Že si často myslíme, že všechno dokážeme udělat nejlépe sami a zabere to přece jen chviličku. Ale tahle cesta nevede na pěkné místo. Skončíte přetížení a vyčerpaní, protože chvilička ke chviličce = smrt tisíci malými řezy.
Pokud chcete úspěšnou firmu, je potřeba dát šanci vašim lidem. A dovolit jim udělat chyby, zatnout zuby a překonat to. Ze začátku budou chybovat, ale hrozně moc se v tom procesu naučí a neskutečně vyrostou. Ne všichni to zvládnou, ale garantuji vám, že když vydržíte dostatečně dlouho, najdete pár opravdových diamantů, kteří potom potáhnou vaši společnost vzhůru. A i s malým týmem úžasňáků můžete udělat velké věci. Protože právě oni vám pomohou najít další lidi, kteří zapadnou do vaší firemní kultury.
Delegování je těžké
Já vím. Spousta z vás si o něm čte a dodneška si říká: „To se jim to mluví, jenže to, co dělám já, prostě delegovat nejde, to nikdo neudělá v kvalitě, ve které to odvádím já. Zkoušel jsem to mockrát, ale nejde to.“
Pak je asi dobré se zamyslet nad dvěma věcmi.
1) Opravdu jsem jediný, kdo to dokáže udělat tak, aby byl zákazník spokojený? Vyčerpal jsem skutečně všechny možnosti, jak najít někoho, kdo by mi mohl pomoct?
2) Je mým cílem maximalizovat možnou kvalitu, nebo budovat firmu?
Pokud chci zůstat živnostníkem a dodávat špičkovou kvalitu v limitovaném množství, proč ne. Proti gustu žádný dišputát. Jestliže ale chci budovat firmu, je potřeba si uvědomit, že den má 24 hodin. A i když jste super výkonný člověk, zvládnete jen určité pensum práce. Nejste nafukovací. (A to teď absolutně nechávám stranou, jaké bude mít dlouhodobé přetěžování vliv na vaše zdraví.)
Potřebujete zkrátka pomoct. A pomohou vám lidé. Možná to udělají tak skvěle jako vy, a možná také ne. Není ale důležitější, aby práce byla odvedená v kvalitě, se kterou bude zákazník spokojený? Někdy je přílišný perfekcionismus brzdou rozvoje firmy. Je dobré na to myslet.
Kdo chce růst, musí delegovat
To je jedna z nejsilnějších lekcí, které jsem se v posledních letech v podnikání naučil – deleguji i za cenu dočasných ztrát, proher a zklamání. A tím to nekončí. Jde také o to se postarat, aby časem delegovali dál ti, na které deleguji. Protože jinak se růst zastaví jen o patro níž pod vámi.
Samozřejmě růst není povinný. Každý má plné právo zvolit si v byznysu, zda bude živnostník či majitel velké firmy. Co však není úplné šťastné, je zvolit si trvalé přetížení a přepracování. A to můžete dosáhnout jako OSVČ, interim manažer či byznysmen. Delegování může velmi pomoci i v tomto, stejně jako je dobrou prevencí před syndromem vyhoření.
Zkušenost jako dar
Je tu jeden extrémní přístup k delegování práce – přenesete úkol na člověka a necháte mu kompletní volnost. I když vidíte, že se chystá udělat obrovskou chybu, nezasáhnete, ale necháte ho, aby ji učinil. Já tento přístup nezastávám.
Pokud zjistím, že se nějaký můj kolega chystá udělat opravdovou nerozvážnost, sednu si s ním a vysvětlím mu svůj pohled. Na závěr mu řeknu: „To, co jsem ti teď poradil, pro tebe není závazné, řídit se tím nemusíš. Ten úkol jsem svěřil tobě, takže i rozhodnutí je tvoje, stejně jako zodpovědnost.“
Přijde mi zkrátka lepší jim svou zkušenost s danou věcí předat, a pak už nechat na nich, zda ji využijí, nebo ne. Za mě je tedy ideální kombinace nechat svým lidem volnost, avšak upozornit je na případná úskalí jejich řešení. Je to určitě lepší, než je jen sledovat a nechat tápat ve tmě.