Psycholog Jeroným Klimeš hovoří o tom, že muže, kteří se věnují intenzivně svým dětem - výchově, péči o ně, hlídání atd. - v určitý moment ovládne pocit naprostého zmaru. Plyne (snad?) z vědomí, že mají navíc. Ale jsou to dle průzkumu právě tito muži, kteří o mnoho let později prožívají více pocit naplnění ze života, než jiní.
Nevím, co je na tom pravdy. Ani to, jak se budu cítit za mnoho let. Ale po mém rozhodnutí výrazně více se věnovat svým dětem (někdy v polovině 2020) a snad i díky posledním dnům, kdy jsme s dětmi hospodařili doma sami, musím dát panu Klimešovi za pravdu.
Uprostřed kolotoče plýnek, nočníků, vaření, krmení, nakupování, uklízení, stírání všeho možného rozlitého, zašpiněného, sprchování, čtení, zpívání, her, procházek, sáňkování a blbnutí, mám pocit zmaru...
A pak je tu ta dětská otázka: "PROČ?" I když se snažíte tvářit pozitivně, tento specifický postup dítěte vás rozloží. A ukáže vaši pravou tvář. Metoda "5x proč" je proti tomu "hadra". Děti disponují metodou "100x proč". V této discipíně nemáte šanci.
Ať je to jakkoli, neměnil bych. I když to člověka láká, ulít se...