Předal jsem operativní řízení JPF v Česku našim třem manažerům. Firmu teď vnímám jako dítě, které vyrostlo z dětských firemních nemocí, dospělo, převzalo hodnoty, získalo sebedůvěru, je schopné fungovat svobodně a zodpovědně. Vybudovat něco, co je úspěšné a co je časem schopné fungovat bez vás, to je skvělý pocit.
Pupeční šňůra mezi majitelem a firmou
Dovedete si představit matku, která nechá své dítě na pupeční šňůře? Ta šňůra už dávno nic nepřináší. Kromě jediného. Matka má silný pocit, že stále kontroluje své dítě. Cítí se pak lépe. A tak to dítě je stále kolem matky, na dosah délky té šňůry. Komplikuje to život matce i dítěti. Psychologicky vzato, je to silně patologický stav.
Znám mnoho majitelů firem, kteří svou firmu vybudovali tak, jako by stále mezi nimi a firmou byla silná pupeční šňůra. Mají potřebu získávat dobrý pocit ze své existence tím, že ovládají své dítě – firmu, lidi v ní – na pupeční šňůře. Až do smrti. Smrti vlastní či firmy. Známé jsou výroky ‚‚patriarchálních‘‘ majitelů firem typu ‚‚z firmy odejdu, až mě odnesou nohama napřed‘‘. Což s ohledem na jejich styl řízení firmy nebývá někdy moc problém a děje se to dřív, než byste řekli švec.
Neschopnost firmu předat
Někdo prostě nedokáže odejít z vrcholu, firmu předat. To platí ve sportu i v podnikání. Lidé se za každou cenu drží toho, co dělali celý život, a nakonec odchází s potupou a ponížením. Pokud jste přírodní úkaz, jako je třeba Jaromír Jágr, můžete si dovolit neodejít. Zvlášť, pokud jste v 50 letech stále schopni velmi úspěšně hrát v nejvyšší soutěži. Pro drtivou většinu lidí tohle ale neplatí.
Představa, že bych byl v 80 letech stále schopen činit stejně kvalitní rozhodnutí jako teď a svoji firmu posouvat dopředu, je ale prostě úsměvná. V 80 letech mohu sedět ve správní radě, musím ale mít šviháky manažery, kteří mají drive, jsou v plné síle a potáhnou tu káru dál.
Jak řekl čínský filosof Lao-c´: „Dobrý vůdce je nejlepší v případě, že si lidé sotva uvědomují jeho existenci… Když takový vůdce, který málo mluví, dokončí svou práci a dosáhne svého cíle, řeknou: Tohle jsme udělali sami.“
Odcházet by se mělo ve správnou chvíli
Firma musí fungovat jako dokonale naladěný orchestr i bez svého zakladatele. Pokud se ji podaří předat, je to taková pečeť na celoživotním díle. Je to, jako když malíř dokončí mistrovské dílo a na závěr na něj přidá podpis. Odcházet a firmu předávat by se mělo ve správnou chvíli.
Někdy se majitel firmy, kterou řídíme, jen velmi těžko vzdává každodenní operativy. My k tomu máme obrovský respekt. Je to v zásadě už psychologická závislost. Představte si, že 20 let dřete od rána do noci, abyste vydupal něco z ničeho, potíte krev a dáte tomu úplně všechno. Máte pocit, že s vámi to vše stojí a padá. A najednou máte být odpojen? Na to se moc tvářit nebudete, síla zvyku je totiž obrovská.
Pomůžeme vám pupeční šňůru přestřihnout
Často fungujeme jako takoví průvodci při mentálním přerodu majitele. Pomáháme mu dozrát a doslova přestřiháváme pupeční šňůru mezi ním a jeho firmou. To ale samozřejmě nejde hned, stejně jako dítě do dvou let nerozlišuje sebe a matku, tak i tento posun nějakou dobu trvá. Majitel postupně poznává, že všechno není o něm, ale že správný leader není na jevišti, kde se hraje one man show, ale v pozadí se stará o to, aby mohli zazářit jeho lidé. Přestane se chovat ke své firmě jako ke gumové hračce na pérku a nutit ji, aby skákala tak, jak on píská, ale dopřeje jí větší volnost, firmu předá. Nechá svoje spolupracovníky roztáhnout křídla.
Pokud chcete, aby vaše společnost dospěla, můžeme s procesem předání firmy pomoci i vám.