Pojďte k nám dělat obchodní ředitelku, hážu laso špičkové babě, která je za mě obchodnicí s velkým "O".
Já teď dostala novou oktávku v plné palbě. Prý jsem pro majitele naší firmy poklad, tak ať jsem na cestách v bezpečí, odvětí.
V mžiku se mi vybaví scéna téměř před 20ti lety, když jsem začínal. Měl jsem na stole dvě nabídky na práci. Jednu s novou oktávkou, noťasem a slušným fixem. Fix doplňoval měsíčně nikterak horentní bonus za splněný plán prodeje. Ale víte jak, jistota je jistota. A druhá nabídka byla bez auta, bez fixu, ale s příležitostí vydělat si bez horního stropu. Horní strop určovalo pouze to, jak malé či velké nemehlo jsem byl já sám. Okamžik rozhodnutí. Okamžik změny osudu. Odvěké dilema. Jistota nebo svoboda. Každý to má jinak.
Střih zpět. Chcete do konce života prodávat železo nebo pomáhat lidem? Železo nebo měnit osudy lidí? Zaváhá.
BTW, náš nejlepší obchodník si koupil svoje auto, které mu už nikdo nevezme. A které má v základu lepší výbavu než oktávka v plné palbě. Znovu zaváhá.
Říkám ji, jak se v posledních letech vyvíjí naše firma a jaké jsou plány na nejbližší tři čtyři roky. Zaváha potřetí.
Hovor končí tím, že si to rozmyslí.
Co když řekne "ne"? Nevadí.
Sometime you win. Sometime you lose.
Bojuj za to, čemu věříš.